pondělí 23. července 2018

Proč nesnášim Prahu

Kdo mě sleduje na sociálních sítích, ten dobře ví, jak velkou averzi chovám k našemu hlavnímu městu.
Nebylo tomu tak vždycky, dřív jsem měla Prahu vcelku ráda. A je mi jasný, že pod timhle článkem se může dost možná vyvinout vášnivá diskuze a že hodně lidí nepochopí, jak můžu tohle  město možností nenávidět, když žít tady je snem mnoha mladých lidí. 

Praha je pro mě symbolem stresu, jeden velkej voser.

Můj odpor vzrůstá pokaždý, když na Náměstí republiky jedu okolo ztělesněnýho kur..ení češtiny v podobě nápisu ,,Trdelník with icecream".




Jasně, velký města maj svoje výhody, ale nějak je postupem času přestávám vidět. Nebo tu pořád jsou, ale už zdaleka pro mě neznamenají tolik, co dřív. Ano, můžu tu studovat a je to super, že nemusim dojíždět. Chápu, že tu někoho drží práce. Některý profese nejde dělat ze Žabovřesk, stejně jako medicínu nevystudujete dálkově.... Vzhledem k tomu, že jako pár (snad za rok, ťuk ťuk ťuk) zubní lékařka + všeobecný lékař seženeme práci i jinde a za stejný peníze...

Dnešní článek je tedy věnován všem Pražanům, protože je neskonale obdivuju za to, že na takovym místě dobrovolně žijou.
Pro mě to je noční můra, kterou žiju každej den a jsem upřímně vděčná, že se začíná blížit den mého odstěhování se zpět do okresního města.

Do svých dvaceti let jsem bydlela u rodičů v ,,Palermu", což je středně velký český město. Pravda je ta, že Palermo by asi nikdy nevyhrálo titul města roku, ale mám to tam ráda a život obecně je tam o dost jednodušší. 

Pak mě přijali na vejšku a já se kvůli tehdejší vztahové situaci rozhodla dojíždět. 
Po nástupu na medicínu mi vztah i úmysl dojíždět vydržel ani ne půl roku. Pak jsem se na semestr přestěhovala do studentského bytu a od druháku bydlím s doktorem nedaleko v relativnim centru Prahy. Budu proto popisovat situaci tady a z mého pohledu.

Ke dnešnímu dni bydlim v Praze 1248 dní.  

Vlastně všechny věci, který tady zmiňuju, jsou o zvyku a kdybych se tady narodila, asi bych vše viděla jinak a míň dramaticky, nicméně považuju za důležitý ukázat i tu druhou stránku velkoměsta, tu, o který se na intenetu nebo v knihách nedočtete. Protože je cool ukazovat, jak jsme nezávislí, úspěšní, multikulti a spokojení. A ne že nás něco opravdu žere. 

Výhled z bývalého bytu

Možnosti

Vejška. Konečně můžou žít ve velkoměstě, kde mají spoustu možností

Jsem na to slovo už fakt alergická. 

Jakože třicet mekáčů a deset multikin? Že tu jezdí několik desítek tramvajových linek? Stovky předražených designových kaváren, kde je kafe za stovku? Desítky sportovišť, kam když se chcete  dostat, strávíte víc času v přeplněnym MDH namáčklý na někoho jinýho, než ve finále samotnym sportem? Že můžu jít na Pražskej hrad?

Jenom cesta do školy a ze školy mi zabere hodinu denně. Když chci jít nakoupit a trochu se rozšoupnout  (tzn. koupit něco jinýho než rohlík se šunkou z večerky na rohu), buď musim MHDčkem, což obnáší jednak zase další časovou ztrátu, jednak následný tahání těžkých tašek na a z tramvaje. A nebo si vezmu auto. Netahám se s taškama, ale ztvrdnu desítky minut v zácpě, která se tradičně dělá kdekoli v Praze okolo deváté ranní a pak taky okolo třetí odpoledne. A trvá to až do sedmý večerní odhadem. 
O parkování pomlčim.
  
Schválně si vy, co v Praze bydlíte (ať už přechodně nebo dlouhodobě) zkuste spočítat, kolik času strávite různými přesuny a jestli to za těch třicet MC Donaldů a deset Há eMek stojí.  

Pravda je ta, že tu je asi víc pracovních příležitostí. Otázkou ale je, jestli je rozdíl ve výdělcích natolik velký, aby člověku zbylo víc peněz i při odečtení těch vysokých životních nákladů, co v Praze jsou. O tom níže.  

Turisti

(xenofobní okénko)
Věc, která se časem v nerodilém Pražanovi dokáže dokonale naakumolovat a je zdrojem inspirativního vzteku kdykoli potká skupinku asiatů (fotící se na naprosto iracionálním místě) nebo kohokoli loudajícího se. Nejlíp třeba uprostřed chodníku. Širokýho chodníku.

Ty lidi se dokážou až neuvěřitelnym způsobem přizpůsobit jakýmukoli prostoru a celej ho zaplnit. Ideální je taky situace, kdy jdete po chodníku a naproti vám jde (kdokoli, nejen cizinec) a čumí do mobilu. Lidi obecně furt čumí do mobilu. Snažíte se jim vyhnout, ale oni pod vlivem svého mobilu nevědomě zahybají tam, kam jste se chtěli vyhnout... Stání na eskalátorech v metru vlevo...

Angličani a Američani řvou. Vždycky, všude. V kavárně, v tramvaji, na ulicích (a nejlíp uprostřed noci, zatímco se snažíte spát). Moje maminka je ze zřejmých důvodů alergická na ruštinu. Tak  mně vstávají chlupy na rukou, když slyším angličtinu. 

Jako by nešlo mluvit anglicky a neřvat u toho. Nebo nehejkat jako kráva. Obzvlášť u náhodně zvolaných výrocích ,,Oh my God!" nebo ,,oh really?"  


Hluk

Souvisí částečně s přechozím. Bydlíme v lokalitě, která je sice turistů zatím relativně prostá, ale tím, že je tu nedaleko hotel, jsem se naučila nenávidět zvuk koleček od kufru přejíždějící po dlažbě. V noci.
Zkombinujte k tomu tramvaje - brzdící či rozjíždějící se tramvaje, hlučně dunící stojící náklaďáky a autobusy, nervově i hormonálně nevyrovnaný motorkáře, který mají potřebu tůrovat motor(píše se to tak vůbec?), kdykoli jsou nuceni zastavit (třeba na červený), turisty řvoucí cosi anglicky, čisticí vozy na chodníky (jezdí zásadně v noci), sanitky, hasiče, policii, mazací vozy (jezdí taky zásadně v noci, jejich úkolem je promazávat koleje tramvajím), opilce, motoristy, kterým připadá dospělé jet se staženými okýnky a dát si hudbu na plný pecky...
Když občas slyšíte něco z toho izolovaně, ani se nad tim nepozastavíte. Ale když tohle tvoří vaši zvukovou kulisu celej den, příjemný to fakt neni. 

Fakt se těšim na ticho. Jenom na ticho.

Jednoho krásného dubnového dne jsem vyšla asi v šest ráno ven z pražského bytu. Myslela jsem si, že jsem ohluchla, vážně. Za pár vteřin mi došlo, že je jenom zrovna venku ticho a nikdo tam neřve, neslyšim brzdící tramvaje nebo burácející autobusy.
Neni to smutný, že jsem se pozastavila nad tim, že je ticho?


Nula přírody

Velmi nenápadná věc, která začne výrazněji vadit až klidně po několika měsících.
Schválně si zkuste zahrát takovou hru. Až se budete příště procházet po pražských ulicích, na chvilku se zastavte a rozhlédněte se. Jaký je poměr zabetonované a nezabetonované země? A je vůbec v okolí nějaká obnažená zem, na který je tráva, kytky, keř a nebo strom?
Ano, jsou tu parky. Cesta do nich trvá většinou celou věčnost (aspoň mi to tak v porovnání cesty za přírodou v Palermu připadá) a navíc to tam bejvá hlava na hlavě, logicky. Vadí mi dělit se s tolika lidma o tak málo přírody. Mít nulový soukromí na odpočinek nebo třeba studium pod širym nebem. 

Krom toho, že to bez přírody vůbec neni hezký, je tu taky obrovský horko, protože beton to sluneční záření logicky vůbec nemá kapacitu tlumit. Voda nemá kam dotejkat (kanalizaci fakt nepočítám). A taky si nemaj bezdomovci a psi kam dojít a celý to tady smrdí po chcankách. 

#možnosti
   
Abych byla fér, tak tohle je taky Praha. Okolí 1.LF je fakt pěkný (Albertov)

Vzdálenosti 

Praha je velká a z toho pramení víc věcí. Jednak je to všude daleko, jednak je tady spousta lidí (o tom už jsem psala výše), a jednak je tady spousta obchodů a oněch ,,možností". Což ve finále vypadá tak, že je ve městě jenom pár obchodů, který různě rozmístěný pobočky a když je nějaký podnik v Praze opravdu originál, bývá to úplně z ruky. Všechno prostě nemůže být na Praze 5.
Zatímco když mě něco zaujma v Palermu, nedělá mi problém si zapamatovat, kde jsem danou věc viděla a zajedu si tam za pár dní znova, když se rozhodnu si to pořídit. V Praze většinou něco objevim a už se tam nikdy nevrátim, protože to bývá obvykle natolik daleko a jednotlivý ,,stanoviště" mám od sebe natolik vzdálený.... 

Zkusili jste si někdy jaký to je jít něco vyřídit v Praze? Třeba dojít na poštu, oběhat nějaký papíry na úřadě, koupit dárek synovcovi, vrátit knížky do knihovny a nakoupit si takový klasický nákup potravin? Program na celej den. 

Když se chci někam dostat,  přesun mi trvá minimálně půl hodiny. Pokaždý. Obecné pravidlo do Prahy je to, že ať se chcete dostat kamkoli, pravděpodobně vám to bude trvat půl hodiny. Teda minimálně. 
   

Ceny

Jedna z věcí, kterou pocítíte nejen emočně nebo fyzicky, ale taky na svém kontě, jsou ceny hlavního města. Mám na mysli jak ceny pohostinství (kafe za 90Kč nikoho nevyvede z míry, salát v bistru za 150 Kč taky ne), tak ceny služeb (zámečník, masáže, cokoli) a i třeba nemovitostí.
Sehnat rozumnej pronájem za přijatelnou cenu je trochu výzva. Za 2+1 platíme 12 000 Kč bez služeb. A to jsem byla šťastná, jak dobrou nabídku jsme našli. Za stejný peníze si můžu v Palermu dovolit vzít hypotéku na byt či menší dům. Když si letmo spočtu, kolik jsme nechali na pronájmu za bydlení, který nebude naše... Od jara jdem do vlastního a v Praze to fakt neni :)

A #sorryjako, ale obvyklá cena 4 miliony za byt 1+1? Nechci bejt sprostá, ale to se někdo posral, ne? 
   

Sama

Paradox. Žije tu milion lidí, ale nikdy jsem si nepřipadala tak sama, jako tady. Sejít se s někym o prázdninách je skoro nadlidskej úkol, protože Pražáci maj program s rodinou a nepražáci jeli domů. Manžel má přes moje prázdniny práci a samozřejmě i služby, takže se izolace ještě víc zvětšuje jeho nepřítomností. Když jdu do práce, po návratu z ní nemám moc co dělat a kam zajít. Ano, nudim se v Praze. Protože jsem tu ,,sama".     
Nechci si tady úplně stěžovat, berte to spíš jako konstatování prostý reality. Neni to zkrátka úplně jednoduchý, můžu se sice sebrat a jet do Palerma za rodinou, ale to zas přicházim o cenný čas s doktorem, kterej je věčně v nemocnici a jezdit na otočku do Palerma se taky úplně nevyplácí... :)  


?????

Vyplatí se žít v Praze, když mi jenom přesuny tam a nazpátek domů sežerou minimálně hodinu denně? Neni lepší žít na menšim městě, kde je to všechno základní kompaktně u sebe a když už bych zatoužila po něčem spešl, dojela si čas od času do Prahy nebo si to objednala?

Vyplatí se žít v Praze, když je to tady začouzený, když je tu dost míst, kde opravdu neni široko daleko ani centimetr čtvereční nezabetonovaný země? Když člověka neustále něco vyrušuje od práce (shon, hluk)? 

Vyplatí se tu žít, když jsou tu služby a vlastně všechno několikanásobně dražší? 

Vyplatí se tu žít, když je tu spousta lidí, ale pořádně neznáš ani svoje sousedy?

Vyplatí se žít v Praze, když při tom všem tady stojí malý byt tolik, co o padesát kilometrů vedle    rodinný dům se zahradou? 

Vyplatí se využívat ty tisíce možností a přitom nemít nic stálýho? Partnera, domov, práci, řezníka...? Tisíce povrchních věcí napůl, ale nic nemá pořádně.   

30 komentářů:

  1. Ne. Nevyplatí :) Proto jsem se do Prahy ani primárně nesnažila dostat, protože to město je republika sama za sebe, stát ve státě, úplně mimo.

    OdpovědětVymazat
  2. Musím říct, že se vším souhlasím. Poté, co moje počáteční nadšení trochu ochladlo zjišťuju, že mi Praha vlastně hrozně vadí. Jedna z nejhorších věcí jsou ty vzdálenosti. Školu mám v centru - studuju práva - a bydlím na Chodově, protože jiný relativně slušný bydlení za slušný peníze jsem nesehnala. Takže do školy jedu cca 45 minut od dveří bytu ke dveřím fakulty. Což je teda vážně peklo, ztratit 1,5 hodiny denně tím, že se mačkám s lidma v MHD. A se samotou to mám úplně stejně. V Praze se vždycky hrozně nudím, mě nebaví chodit každý den do obchoďáku čučet na oblečení a nebo po kavárnách. Takže když mě tam nedrží škola nebo práce, jedu zase rychle domů. A ano, turisti jsou kapitola sama pro sebe, úplně nejvíc mě irituje, když je potkávám na fakultě, kde zmateně bloudí a hledají záchody. Jediný co mě docela baví jsou památky, mám ráda architektura tak občas někam zajdu. Ale to by se dalo zvládnout i jako výlety, k tomu nemusím bydlet v Praze. Suma sumárum, pro mě má Praha rozhodně více nevýhod než výhod.

    OdpovědětVymazat
  3. Taky dost záleží na oblasti, není Praha jako Praha. Člověk, který žije v centru bude mít jiné zkušenosti s bydlením než člověk v nějaké klidnější okrajové čtvrti (co se hluku a turistů týče).

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto ti rozumim. Sice jsem studovala v Kladne, ale pres Prahu jsem dojizdela domu a hruza. Presun na blbej autobus do Mostu mi trval minimalne hodinu, neli vice. Tech lidi vsude... a taky jsem si prisla hrozne sama. Jsem z malyho mesta u Mostu a fakt jsem byla tri roky vysoky uplne v prdeli (promin mi to slovo) co se socialniho zivota tyce. Kladno je takova mala Praha. Vsudr spousta lidi, vsichni se ustavicne za necim honi, hluk, autobusy, auta, letadla nad Kladnem, hasiciy sanitky, skupiny ozralych lidi v pracovni dny taky normalka. Ted jsem zpet doma, delam fyzioterapeuta za skoro ty samy prachy co v Praze, a jsem spokojena. Do Prahy me tlacila mamka, ale nikdy vic jako...

    OdpovědětVymazat
  5. Taky jsem se přistěhovala z jednoho menšího krajskýho města do Prahy. A po dvou letech to tu miluju čím dál víc. A není to o 30 mekáčích, i když je pravda, že mít jeden za rohem je o zkouškovým paráda a peklo zároveň. Praha má pro mě všechno, spoustu malých nemainstremových kavárniček, kulturní vyžití - tolik alternativních divadela galerii jinde prostě, zajímavé přednášky a koncerty. A když se mi zasteskne po přírodě, tak Krčák ❤ Záleží hlavně na člověku a já jsem prostě typická městská holka. Ceny nemovitostí a zaměstnání zatím pravda neřeším, každopádně v případě výzkumu jsou tu prostě nejlepší podmínky. Tak přeju, ať ten poslední rok nějak doklepeš bez větší újmy na duševním zdraví a hodně štěstí v Palermu! 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to uplne stejne jako tady slecna. Sice bydlim na koleji, kde pod okny jedou caste mejdany a klid tady taky uplne neni, ale myslim, ze kdo chce, pozitiva si vzdy najde. Je to presne o tom, ze si zajdeme s kamaradkou do divadla, nebo najdeme misto, ktere turisti slepe obchazeji, takze vidis nadherne centrum bez asiatu se selfie tycemi... prirody mi tady prijde dostatek a to jsem z vesnice. Proste je to o pristupu k zivotu a nehledanim zbytecnych negativ. Jo nemovistosti mi tu taky prijdou predrazeny, ale proto jsem na koleji. Kafe za 90,- bych nikdy nedala, a sluzby si holt odepru a zajdu si na ne doma. Po studiu bych v Praze taky nerada zustala, vyhovuji mi mensi mesta, ale neni hezka predstava, ze za par let vezmes na Albertov sve deti a reknes jim, ze jsi tady studovala? Ukazes jim presne ta nemainstremova mista a zavzpominas na studentska leta? 😊 Zkus si ten rok uzit naplno, verim, ze bude posledni❤ hodne stestiii

      Vymazat
  6. Přesně takové lidi jako jste Vy nechápu... Nikdo Vás tu nenutí bydlet rozhodla jste se sama...
    Já se tu narodila, žiju tu dvacet tři let a už 20 měsíců i moje dcera...
    Praha má spousty veci na které každou chvilku narážím a vadími, ale je tak krásná a jedinečná, že bych z ní neodešla, aspoň zatím ne...
    Příroda tu je a spousta, nemusíte stravit hodinu na ceste... Nejste prostě Pražák a o tom to je...!!!

    OdpovědětVymazat
  7. Docela tě chápu. Já jsem zatím v Praze jen necelý rok a některé věci mě už teď šíleně štvou. Zvlášť turisti - upřímně, abych se dostala na jednu budovu, vystupuju na Staroměstský (pokud jedu teda metrem a ne tramvají), druhou pak mám pod Karlákem. Pauzy 20 minut, jezdí jedna tramvaj, ale vystupujeme u Tančícího domu a tam je pořád někdo. Nevnímají okolí, jenom si fotí selfíčka s domem, který je stejně plný reklam. (A když jdu do menzy na Karláku, tak to radši obejdu, než abych šla přes Resslovu ulici, protože tam je u kostela vždy nějaká turistická skupina a je jim úplně jedno, že zabírají široký chodník, a ne, vážně zrovna tam to odmítám obcházet přes silnici.) Ty vzdálenosti jsou naprd, ale teď jsme na bytě (i když neplatíme tolik, ale to jen kvůli tomu, že ten byt je rodičů přítele), kde to vcelku jde. Jenom nám kromě tramvají (ona ta zastávka před domem je vcelku fajn) pod okny pořád jezdí sanitky/hasiči.

    Je pravda, že za jednu věc jsem v Praze ráda - rohlik.cz a tomu podobné služby. To v mém rodném městě prostě nefunguje a já nakupování nesnáším (regály, fronty,...) - tady to naklikám, přinesou mi to i do toho třetího patra bez výtahu. Ale co se týče té další obslužnosti - já třeba teď zjišťovala, kde v Praze rozumně plavat. Nechci moc - jen 25 či 50 m bazén, nějaké slušné zázemí a aby to nebylo předražené. A když člověk začne hledat, tak zjistí, že nic takového skoro není.

    Upřímně ti závidím tu možnost jít někam jinam. Je pravda, že já ani přítel nechceme v Praze zůstávat, ale ruku na srdce - pokud se svými obory nechceme do Temelína/Dukovan, máme už jen Prahu. Ale snad se přestěhujeme někam lehce mimo. (Jo a teď mi došla ještě jedna věc. Nevím, jak je to u vás na okresním městě, ale u nás už žádný zubař nebere. Vůbec nikdo. A i k jiným doktorům/specialistům se člověk objednává s velkým předstihem. Pokud se nepletu, tak v tomto ohledu Praha na tom není tak špatně.)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahojky :) souhlas ;) já bydlím na Petřinách, takže přírody a klidu mám dost. Na vzdálenost jsem si tak nějak za ty 3 roky zvykla, ale děti tady vychovávat nechci.. ještě tak dva roky tady budeme, a pak se s přítelem vrátíme zpět do Ostravy :)

    OdpovědětVymazat
  9. Jsem rodilá Pražačka a jsem na to hrdá. Praha je krásný město. Rozumím a dokážu pochopit (téměř) všechny argumenty těch, co vyrůstali v menších městech, ale myslím, že jde hlavně o zvyk... A taky o místo. Sama bych třeba na Smíchově, v Košířích, v Karlíně, na Stodůlkách žít nechtěla. Ale je tu spousta fakt hezkých míst a rozhodně není vždycky pravda, že je za zelení třeba dlouho cestovat.:-) Na turisty se dá zvyknout, když je člověk denně potkává třeba cestou do práce, ale jsou fakt jen v centru. Bydlím na desítce a krom vzdálenýho šumu aut přes den je tu klid. Zrovna teď (22:15) slyším teda dost intenzivně cvrčka.:-) Zkrátka sis zvolila blbou část Prahy a tím si udělala na Prahu špatnej obrázek, což mě mrzí.:-( Jo ale ceny bytů jsou přemrštěný, s tím se nedá než souhlasit...

    OdpovědětVymazat
  10. Tramavaje před domem a turisti jsou peklo. Každopádně jsem na tom se spolubydlícíma s nájmem podobně jako ty, ale bydlíme v zelený čtvrti, park máme za rohem, je tu klid a Lidl máme 100 metrů. Ono to hrozně záleží :/

    OdpovědětVymazat
  11. Souhlasím. Praha je krásné město to ano, přijali mně sice i na 1LF ale nakonec jsem zvolila jiné město. A jsem úpřimně ráda, do toho skvělého města plného možností si kdyoliv můžu zajít na víkend, ale žít bych tam jednoznačně nechtěla.

    OdpovědětVymazat
  12. Jeeej ako dobre že som nakoniec nešla študovať do Prahy :D Utvrdila si ma v mojej mienke :) Nech sa už konečne presťahuješ do Palerma a si spokojná :)

    OdpovědětVymazat
  13. Já to měla zezačátku stejně. Jsem z malého městečka, kde se každý zná s každým, za barákem obří les, jezera, rybíky, po 8.večer nikdo na ulici, já témeř každý den venku na "lovu" kytek do herbáře a fotek ptáků. Prvák jsem prořvala každý den (nekecám) do telefonu mamce, že to tu nesnáším, smrad, spěchající lidi, hlučné tramvaje, žádná příroda, anonymita, nasrané tváře. Ani nevím jak, prostě se to přehouplo a Prahu miluju, mohla bych napsat milion důvodů a stejně bych je nevypsala všechny. Bude to i tím, že jsem noční tvor, miluju, že si můžu klidně i o půlnoci vzpomenout, že mám hlad, chci vidět film, jít na procházku noční Prahou, že jsem se vracela ve 2 ráno z brigády a cítila se bezpečně. Miluju, že je toho na Praze a okolí ještě tolik, co musím navštívit, poznat, probádat. Miluju, že se tu furt něco děje. Koncerty, divadla, různé projekty, kurzy. Když si chci něco zařídit (kupování dárků, pošta, vyřizování), prostě si to naplánuju tak, abych tam šla v nejmíň vytíženou dobu, nikde se zbytečně necourám, vše si vyřídím, jak mám, na plánování a dodržování jsem pes! :D Přírody je tu sice pomálu, ale když už se tam člověk dostane, stojí to za to. Monotónní cinkání tramvají, hovor lidí a hluk mi přijdou naopak hodně uklidňující. Přátele tu mám, ale od mala ráda trávím čas ve vlastní společnosti (:D), tudíž se nikdy necítím sama - vždycky se nějak zabavím (opět - kurzy tance, divadla, galerie, muzea, procházky v parcích, učení se něčeho nového), ať už sama či s přítelem. Nedokážu si představit vrátit se do svého rodného malého městečka. Ale někdo je prostě městský typ, někdo má rád svůj klid a ticho. Jen jsem teda čekala nějakou větší bombu, proč nenávidíš Prahu, z tvých stories to vždycky vyznělo tak, že ti přinejmenším Praha vzala všechny iluze, mládí i rodinu :D. Pevné nervy a zdárné dokončení školy :).

    OdpovědětVymazat
  14. Jezis, tady mi nekdo mluvi z duse! Ja teda nestudovala v Praze (to bych se asi zblaznila, takze diky bohu!), ale v Olomouci, uzila jsem si tam 6 let a bohate mi stacilo. Ani tam bych zit trvale nechtela, casto jsem se MHDckem kordcala z jedne strany na druhou skoro stejne dlouho - nebo i dyl - nez mi trvala cesta z rodneho mesta do Olomouce autobusem �� Zlate mensi mesto, klid, do prirody kousek, klid od lidi, a ceny bydleni za “lidovku”. Byt 3+1 o vymere 95m2 za 6500,- mesicne i se sluzbama totiz chces! ������

    OdpovědětVymazat
  15. Naprosto souhlasím. Navíc mám dojem, že situace je v Praze rok od roku horší, jak ta dopravní, tak ta turistická, tak ta finanční. Celkově je pro mne Praha jeden velký stres (obzvláště to dojíždění a přejíždění a mačkání se v tramvajích a metru). Žiju tady 20 let a představa, že bych tu měla ještě studovat by mne přivedla asi na psychiatrii. Nicméně přeji pevné nervy v posledním roce studií v tom našem “velkoměstě” 🤞

    OdpovědětVymazat
  16. Se vsim napsanym souhlasim, ale miluju to :). Ted shodou ruznych okolnosti ziju v Irsku, ve me meste se 40 000 obyvateli a uplne me to nici. Mam na vyber jen jedno kino, jedno háemko a uz me to silene nudny. Vsechno je porad tak stejny a predvidatelny. Ted, kdyz prijedu do Prahy, tak si uzivam stani v zacpach, ze mam ke kazdy sluzbe nespocet variant, hluk, sum, ruch a smrad mesta. V tom, co ty pises vidim hodne aspektu typckych pro Holesovice, nedokazu popsat proc, ale vnimam je relativne nastrategicky pro bydleni :D. Super je, kdyz ma clovek moznost si vybrat :)

    OdpovědětVymazat
  17. Jakožto rodily Pražák mi to nedá a musím se k tomu taky vyjádřit. V úvodu si stezuješ na desítky tramvajových linek, ale žároven ti vadí narvany MHD...no on se ten milion lidi musí nějak přepravit a kdyby bylo linek jen par, tak by to šlo asi těžko ����‍♂️ ...Okey, prodírat se v centru turistama je voser...ale ze je v Praze nula přírody? Nevím, kde bydlíš, ale zkus někdy napr Prahu 6 - Ladronka, obora Hvězda, Divoka Šárka...tramvaji z centra (Malostranská) cca 15 - 20 min. S tím hlukem je to dost subjektivní, záleží kde bydlíš, rozhodne se to nedá pausalizovat na cele město. Jasný, cely najmu jsou prestreleny, to je bez debat...ovšem když obecně ceny vs. platy srovnám v Praze a na nějakém menším městě, tak mi to proste vychází plus minus stejně. Beru to, ze ty jako budoucí zubarka budeš mít plat všude v ČR podobnej. Ale třeba část firmy, kde pracuju, sídlí mimo Prahu, ty lidi mají za stejnou práci jako dělám já třeba o čtvrtinu menší peníze, nájem mají menší, ale třeba potraviny a nějaké služby stojí dost podobné jak v Praze. Já nechci, aby tenhle muj komentář vyznel jako nejakej hate nebo tak něco, ale proste mi to přijde ze ten článek je víc o tvých subjektivních pocitech spojených s tím, kde bydlis, kde pracujes atd než o tom ze v Praze to stojí za prd. Třeba kdyby ses pohybovala v jiné části Prahy, tak by ta negace nebyla tak velká. Jednou ses svobodně rozhodla, ze tu budeš studovat, pracovat, whatever...tak to město proste ber takový, jaký je (se všema kladama a zaporama) a nenech se zbytečně vytáčet blbostma ����

    OdpovědětVymazat
  18. Já bych nechtěla žít v Praze ani za zlatý prase. Praha se mi nikdy nelíbila, protože uz jenom prostě "jsu z Moravy" 😄. Bydlím ve ytredne velkým městě, všude si dojdu pěšky, sice občas nadávám, že tu chcípl pes, ale mám to tu ráda. 😊

    OdpovědětVymazat
  19. Já se tu odstěhovala ve 25 letech z malé vísky a teď ve 30 letech žiju v Uhřiněvsi a stavím s manželem dům ve Velkých Popovicích - Prahu je fajn mít blízko, ale na centrum už jsem též alergická :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Pocházím z většího města, studuji v Olomouci. V obou obcích je v létě problém, že jsou zcela vylidněné a spousta podniků zavřená, neboť provoz se jim nevyplatí. S tím souvisí, že i lidé jsou pryč, neboť tu chcípnul pes, takže v obou městech se cítím stejně sama jako ty v Praze.
    Pomiňme kavárny, mekáče, obchody - v Praze máš větší výběr divadel, koncertů, oper, galerií, alternativních kin. Větší výběr zdravotnických zařízení. Větší výběr škol. Větší výběr pracovních míst - lékaři se chytí téměř všude, ale třeba lidé z jaderky (viz výše), ajťáci, vědci, umělci apod. v Palermu jen tak neskončí.
    Ze "zubního" hlediska jsou menší města problematičtější co se přímých plateb od pacientů týče.
    Takže za mě rozhodně větší města - v nich se dá bydlet v místech mimo turistický ruch. :) I když chápu, že Palermo je zelenější, bezpečnější a i z jednoho lepšího platu tam může žít celá rodina.

    OdpovědětVymazat
  21. Blondie, poprvé od tebe čtu článek, ke kterýmu asi objektivně nemám co říct, než že je hloupej. Zaprvý, když už někde žiju, tak se nesnažím hledat negativa a utvrzovat se v negavi a hledat extra problémy, kterýma se sama budu přinasrávat. Zadruhý - možnostma se FAKT nemyslí třicet mekáčů. Ono sis toho možná nevšimla, ale Praha je kulturní město a tolik divadel v přepočtu na jednoho Pražana nemá žádná jiná metropole. A to nemluvím o galeriích, akcích, prednáškách. Architektonicky je Praha nádherná nejen v centru, a že není zelená, to snad může říct jen ten, kdo se ani maličko nesnažil, protože já mám v minutové vzdálenosti od sebe tři až čtyři nádherné velké parky. A konečně: tvůj milý tě požádal o ruku na lodi na Vltavě. Nic Pražštějšího a zároveň romantičtějšího snad ani není, takže je opravdu tak těžké si hledat na Praze to hezké?
    Nikde není nic ideální. Je to jen a jen o našem přístupu, aneb lidově jaký si to uděláš, takový to máš.

    OdpovědětVymazat
  22. Díky, že jsi nám to tu zkritizovala. 😁 Pokud chceš mít jednoduchy život, tak Praha asi není nic pro tebe.

    OdpovědětVymazat
  23. Anebo tě tebou výše popsané věci dosírají, ale neserou od základu,tj. nemyslím si, že tě až tak sere hluk, turisti apod., nýbrž stres že školy a z blížících se státnic, manželovy nekonečně dlouhé služby, neustálé nošení kočičí moče, to, že nebydlíš ve vlastním a že máš rodinu a přátele všude možně, jen ne v tvé blízkosti. To všechno jsou věci, které v nejbližší době nemáš jak ovlivnit, což tě sere, a typické rysy hlavního města tomu pak dají korunu.
    Nemluvě o tom, že Praha je ještě tichá, uspořádaná a malá vesnička oproti jiným místům na zemi. :))))

    OdpovědětVymazat
  24. :D Úplně tě chápu, já bych v Praze taky nikdy žít nechtěla. Aspoň mám teď další argumenty proč studovat v Brnču a po přečtení tvého článku si jen říkám - zlatá jižní Morava. Klídek, vinohrady, sluníčko a pohoda <3 Už to vydrž! #StayNadšená

    OdpovědětVymazat
  25. Je to samozřejmě subjektivní a záleží na charakteru, ale souhlas. A každému vadí něco jiného v jiné míře, každý máme jiné priority, tak nechápu ty, co se tu v diskuzi rozčilují.

    OdpovědětVymazat
  26. Ale to je tvoje rozhodnutí, kde sis vybrala byt. Nebo tam v době, kdy sis ho vybírala, hlavní silnice nevedla? Přestěhovali ti mezitím fakultu, že ji máš daleko? Supermarket taky přestěhovali? Článek mi přijde hloupý.

    OdpovědětVymazat
  27. Prahu taky moc nemusím. Přitom mám města ráda a jsem spíš městský typ člověka. Dokonce mám ráda zvlášť ty velký a pro někoho ošklivý a chaotický města, jako je Berlín, Mexico City a tak. Ale nic se nevyrovná chaosu v Praze, kde se na pro mě malé a kopcovité ploše tísní strašně moc lidí a turistů. Nemůžu si pomoct, ale to město je prostě ztísněné a někdy tam chytám skoro klaustrofobický záchvat, což se v případě dvou předchozích měst říct nedá, a to v nich žije daleko víc lidí. A části Prahy, kde to ztísněné není, jsou zase tak trochu jako polovesnice. Ano, Praha je architektonicky krásná, ale jinak mi nepřipadá, že by byla ještě v něčem jiném výjimečná oproti jiným hlavním městům západní, střední, severní a jižní Evropy, a už vůbec ne světa.

    OdpovědětVymazat
  28. Každé město, každá obec má něco. Rozumím a chápu vše, co tě rozhořčuje, protože sama něco podobného zážívám. Ne, nechápu, co Pražáci vidí úžasného na Praze (snažila jsem se to pochopit, ale žádný z argumentů pro mě asi nebyl dost zásadní na to, abych uznala, že mají pravdu), holt mám jiné priority.
    Na druhou stranu musím podotknout, že se spoustou problémů, se kterými se setkáš v Praze, setkáš se i v jiných větších českých městech. Přikladem budiž odstavec "sama".
    Není to jen záležitost Prahy, ale hlavně způsobu života lidí z měst. Přijdu z práce a zavřu se v bytě a nikoho nechci vidět. Mám-li domek obeženu ho třímetrovou vyoskou zdí, abych já neviděl k sousedovi a on ke mě. Se sousedy se stýkat nebudu, protože proč bych to dělala? Tohle je třeba přistup lidí z města, kteří se přestěhovali k nám na vesnici. Tím se proměnila i vesnice samotná. Nestrádá z hlediska dopravy, obchodů ani školy, na druhou stranu mezilidský kontakt není už to, co býval, protože lidi se mezi sebou prostě bavit nechtějí a není to jejich prioritou.

    OdpovědětVymazat
  29. Amen.
    Nemám, co bych dodala.
    Je to prostě tak.
    Taky se těším, až z Prahy vypadnu.

    OdpovědětVymazat