úterý 2. května 2017

Medideník - třeťácký duben

Byla asi půlka dubna, pátek. Bylo asi jedenáct večer a dobře jsme se bavili.

Přišlo nás do baru jenom pár, ale o to lepší to bylo. Sešlo se to zdravý jádro.
Od doby, kdy jsme chodili na základu, už uteklo hodně vody. Někdo už roky pracuje, někdo ještě furt studuje a studovat bude ještě dlouho. Všichni vypadaj tak, jako na základce. Holky se ale už uměj malovat a mají opravdu ženský tvary a klukům kromě bicepsů vyrostl z těch pár chlupů na bradě pořádnej plnovous. Všichni vypadáme oproti těm fotkám z roku 2008 najednou tak nějak staře a dospěle.

Byla jsem sama ze sebe překvapená, že jsem ten večer moc nepila. Většinou to totiž neodhadnu a pak skončim mírně řečeno nedůstojně. Měla jsem jenom dvě piňakolády a nějaký frisco. A mraženou pizzu, kterou jsme si dali se kamarádem po pravici napůl a byla překvapivě dobrá.  

Stačila chvilka nepozornosti. Stačila chvilka a můj spolužák nalevo ode mě, o němž se snad už ani nedalo říct, že jenom opilej, už měl moje prsty ve svojí puse a snažil se z nich slízat všechnu tu mozarellu, která mi na nich uvízla.

Mně stačilo taktních 20 vteřin, než jsem se zvedla, abych šla na záchod. Tam jsem si s mýdlem a horkou vodou umyla ruce tak, jako bych šla na operační sál, krok po kroku.
Pak jsem si šla zas klidu sednout k mojí šunkový pizze.

Člověk se sice pošahanej narodit musí, ale medicína z něj pak udělá úplnýho magora. Nebo je to tak jenom u mě?






Obecně

Vidět pacienty je na vlastně docela na (tý)denním pořádku. Teda pacienty: pokud nepočítám internu, většinou vnímám toho člověka jenom v rozsahu dolní části nosu až brady a tohom co je v hloubce týhle oblasti.
Pod ruce se mi dostali pacienti jak mně zcela noví, tak i pár mých kamarádů.
Musim říct, že po tom, co jsem zjistila, jakej svinčík mají leckteří moji známí ve svojí vlastní puse, jsem na ně začala nahlížet trochu jinak.

Prosím, lidi, čistěte si zuby.
Nejlíp ze všech stran. 

Absurdita

Na parodontologii jsem se nachomítla k rozdávání pacientů tak krásně, že jsem dostala opravdu super pacientku. Ta žena má snad každý problém, o kterém jsem v parodontologii za celý studium kdy slyšela.
Vtip je v tom, že jí k nám na stomatologickou kliniku poslala její ošetřující zubní lékařka, protože je pacientka tak parodontologicky komplikovaná, že by měla dostat speciální paro-péči.
Načež komu se dostane pod ruce?
Expertkám Bloncce a její Kolegyni K. #tochceš



Co mi vadí

Na konci dubna jsme měli anatomické okénko v podobě pitev, které bude v květnu následováno zkouškou z klinické orofaciální anatomie.
Když pominu dekadentní fakt, že se po pitevních stolech válejí jenom krkohlavy, které na vás koukají z různých rohů místnosti, tak musim říct, že mě fakt překvapil ten puch piteven. On si člověk nějak od toho prváku prostě asi odvykne. 
Na druhou stranu po zážitku s patologickou pitvou jsou anatomický pitevny procházka levandulovým polem. 

Jednou jsem zavítala i vedle na velkou pitevnu, kam jsem šla šlohnout židličku na sezení. Pitvaj se tam celý těla, to je teprv odér. 
Byl tam nějakej medik z 2.LF, kterej to evidentně přehnal s parfémem. Upřímně jsem mu v tu chvíli  měla chuť dát pusu, protože to byla fakt příjemná změna čichových vjemů.

A taky že krom pár dní na začátku dubna je furt neuvěřitelná kosa.



Z čeho mám radost

Coby majitelku opravdu drubých rukou mě těší to, že na stomatologických sálech hned u křesel je na výběr nejen z mnoha velikostí a materiálů dukavic, ale i barev. S radostí si pokaždý navlíkám bledě modrý nitrilový rukavice velikosti XS. S růžovou rouškou, který tam jsou taky k dispozici, je to pak úplná lambáda, ještě trochu barev a budu vypadat jak cukrová vata.
V prváku bych nevěřila, že to někdy řeknu, ale bílý hardy jsou nuda.

Díky bohu za to, že můžu nosit barevný ponožky a ladit to s rouškou.


Hlášky

,,Omni TOCAS je lék na benigní hyperplazii prostaty. To TOCAS je zkratka pro orální podání. To ,T' je přidáno speciálně pro český trh, protože je jaksi nepřípustné, aby v názvu léku pro pány byl OCAS."

,,Co děláš zítra?"
,,Cystektomii" (Chtěla jsem zjistit, co má v plánu můj doktor po práci)

Já: ,,Jako já chápu, že musim umět carotis externu. Že musim umět její větve. Já chápu, že musim umět i větve maxillárky a jaký má části a že musim umět i ty větvě těch částí. Ale jako fakt jsem netušila, že musim umět i větve arterie meningei medei. 
Doktor: ,,Ona má arteria meningea medea nějaký větve?"

Na interně, doktorka nám vysvětluje cholecystolithiázu.
Pacient: ,,Paní doktorko, to je úžasný, že vy takhle všechno těm slečnám řikáte a oni vám rozumí."
Doktorka: ,,No, to oni jenom tak kejvaj."

,,A tady jsem spravoval zub, to byl můj automechanik Škodovek. Vůbec si nečistil zuby. Nakonec jsem přešel na jinou značku auta, abych ho nemusel léčit."

Ptám se dětí ve školce:
,,Proč je pak Zoubek popletený? Co udělal špatně?" (Mají odpovědět, že si nečistil zoubky)
,,Prosože snědl celou pastu."

7 komentářů:

  1. Tak jsem se hezky zasmála a asi bych měla přestat prokrastinovat, nebo toho budu litovat zase).

    OdpovědětVymazat
  2. Musis to brat s rezervou :-) Znami vacsinou netusia, ako sa cistia poriadne zuby - sme este generacia, ktora sa az postupne dozvedavala, ze zuby sa cistia aj zvnutra, ze nie je zubar ako zubar a ze nie, nie je normalne, ze dasna krvacaju. Take perly ako medzizubna kefka alebo dentalna hygiena... cosi :D Stomatologia presla za poslednu dekadu nenormalnym vyvojom, ale do nasich krajov sa to dostava PO----MA----LY, jednak zubari na to casto dlabu (okrem vacsiny mladych, ku ktorym sa ale zasa ludia boja chodit, lebo mladi :D) a ludia sa to nemaju inak poriadne ako dozvediet, propaganda je slaba :-)
    Tebe to tak nepride, v tom zijes, ale realne je to vazne hrozna slabota, cele to poucenie a povedomie o (nielen dentalnom) zdravi.
    Strasne dufam, ze sa to zmeni, tvoj blog tomu pomaha, ale opat sa hlavne dostava k obmedzenejsej skupine - studentom (resp. zaujemcom o studium) mediciny alebo dentalnym fanatikom, pricom vacsina z nas sa nimi stali, lebo zacali mat problemy a zistili vsetky tie nedostatky :D. Treba ist na to trochu mazanejsie, musime nieco vymysliet! Nech to ma plosnejsi dopad :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu, informovanost je obecně hodně sllabá... Někde naši přechůdci udělali chybu. Myslim, že ta odpovědnost leží na zádech každýho zubaře, ale taky každýho pacienta. Ono jedna věc je to řikat, vysvětlovat to, učit to, zdůrazňovat to a druhá věc je, když to je pacientovi úplně jedno a pak až si přijde stěžovat, že se mu nějak kazí zuby :D Sama to vidim v těch školkách a školách - jsou děti, který to berou vážně a fakt se snažej a pak totální ignoranti, kteří budou mít za pár let s timhle přístupem opravdu problém a myslim si, že to jsou pak ti, kteří nadávají na systém atd... Když jsem byla malá, taky jsme měli nějakou vzdělávací akci na zoubky, ale teda pamatuju si z toho jenom vrstvy zubu a jestli nám někdo něco čekl o čistění, tak to bylo jenom to, že je to důležité, ale teda neukazoval nám to nikdo. Nicméně buďmě rádi za to, že se ta osvěta zlepšuje :)

      Vymazat
  3. Já už bílou úplně nenávidím, těším se, až se jednou budu moci zařídit podle sebe a nosit si, co chci. Teď jsme s holkama na praxi na chirurgii taky sem tam měly kytičkované roušky a nemohly jsme se toho nabažit :D A ta hláška doktorky na interně je naprosto výstižná. Jedna z věcí, co mě medicína fakt naučila, je dělat, že rozumím věcem, o kterých vůbec netuším, o čem vlastně jsou :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyjo, kytičkovaný roušky, to potřebuju! :D Jsem chvilku uvažovala i nad tim, že si budu kupovat svoje rukavice a roušky, že si to sladim :D

      Vymazat
  4. Ah jooo, vy môžete mať farebné ponožky, závidím :D My podľa oficiálneho dress codu vydaného dekanom len biele... A rukavice a rúšky si berieme do výuky vlastné... o.O

    OdpovědětVymazat