středa 22. června 2016

NZZD: Story o vytrhnutym zubu

Fotka zveřejněná uživatelem Bloncka (@zblondynyzubarkou),


,,Pan Vokružníček!" zavolala jsem takovym tim milym sesterskym hlasem do čekárny, nebo jsem se o to aspoň snažila.
Řikala jsem si, že včerejší telefonní nabídka mýho zubaře, že mě nechá vytrhnout dočasnej zub, je asi pasé. Volal mi totiž, že mu vypadla sestra a že by potřeboval píchnout. Co bych pro Dr. Toma neudělala, zvlášť když se člověk má učit na zkoušku a nechce se mu. I když kvůli tomu musí vstávat ve 4:40.

Když jsem uklízela křeslo a jiný příslušenství pro příchod tohohle malýho pacienta v doprovodu tatínka, nepadlo o tom, že bych se měla chopit kleští, ani slovo.
,,Tak se posaď, kouknu se ti na to, jo?" řekl tomu klučíkovi Dr. Tomáš a já jsem mu jenom s rukama za zády a rouškou na puse tupě koukala pod ruce. 
Roušky jsou špatná věc. Rozhodně ve spojení se rtěnkou. Vždycky mám tu roušku z vnitřní straně úplně opatlanou. Někdy se mi to z tý roušky opatlá zase nazpátek, takže vypadám jako Joker. Bude potřeba tohle vyřešit, než se ze mě stane Dr. Bloncka.
,,On se nějak ne a ne vypadnout, co? No, tak mu trochu pomůžem, chceš píchnout včelku, aby tě to nebolelo?"
Jako ,,včelka" se pro děti označuje anestezie. A když anestezie začíná zabírat, ptáme se dětí, jestli jim na tom danym místě běhají mravenečci. Snášej to kupodivu docela dobře.
Chtěl včelku. Trochu jsem doufala, že mě nechá píchnotut aspoň včelku, tim spíš, že se jednalo o řezák a na ty se píchá anestezie fakt jednoduše.
,,To je tenhle, jo?" zeptala jsem se Dr. Tomáše a on mi to odkejval. Myslela jsem si, že ho tim trochu nakopnu, ale on dělal jako by nic, jako by mi vůbec nic neslíbil. Připomínat mu to před pacientem se mi nechtělo, tak jsem se smířila s mým osudem věčného čumila.
,,Já tady mám dneska na praxi medičku, vadilo by vám, kdyby ten zub vytrhla ona?"
COŽE? Nebyla jsem na takovou podpásovku připravená. Už tak vysokej tep (obvykle jsem jako kolibřík) mi ještě víc stoupnul, můj nízkej tlak taky stoupnul, v palici mi začalo hučet a nohy mě začaly brnět.
,,Jo, klidně," řekl otec dítěte a mě došlo, že ten týpek vůbec neví, do čeho se pouští.
,,Chceš, Blonduš?"
,,Jo, jasně," řekla jsem docela slabym hlasem a pak jenom tiše dodala ,,když mi ukážeš kterej..."
,,Tobě taky nebude vadit, když ti ten zoubek vytrhne taková krásná paní doktorka a ne já, viď?"
Kluk neodpovídal. Taky bych neodpovídala.
Bralo se to jako souhlas. Natáhla jsem si latexový rukavice velikosti S, který mi i tak jsou větší a obešla křeslo z druhý strany. 
Dr. Tom mi dal kleště. Vůbec nevim, kde se tam vzaly, asi je vyndal předtim ze skříňky. ,,Tenhle?" sáhla jsem ukazováčkem na řezák, co se už docela kejval.
A najednou jsem měla v kleštích ten řezák a rvala jsem ho ven. Kdyby venku bouchla atomovka, nevnímala bych to. Vnímala jsem jenom ten malej zoubek. 
Kluk neřval, to bylo dobrý.
Když nad tim přemejšlim, tak jsem se asi bála víc než on.
Nějak to nešlo. Nejdřív jsem s nim kejvala, ale to moc účel nemělo. ,,Zkus s nim zarotovat klidně," řekl mi Dr. Tomáš a tak jsem s nim začala kroutit z jedný strany na druhou. Začalo to praskat. Hustej pocit. A tak jsem rotovala a kejvala a furt dokolečka a najednou se stalo, že ten zub přestal klást odpor. 
Koukala jsem na ty kleště a viděla, že zub už neni v dásni, ale je jenom v kleštích. Docela pevnou rukou jsem kleště i zub položila na tácek a odstoupila, aby Dr. Tom mohl dát pacientovi čistý čtverce na ránu. Docela se mi to povedlo, zbyla tam jenom malá ranka a ani to moc nekrvácelo.
,,Chceš ten zoubek s sebou?"
Chtěl ho s sebou. A docela mě tim naštval, protože jsem ho chtěla já. 
,,Tak co, jaký to bylo?" zeptal se mě Dr. Tomáš, když prcek s tátou odešli. ,,Super. Začátečnickej kousek, šlo to docela lehce vzhledem k tomu krátkýmu kořenu, ale teda nervózní jsem byla solidně."
,,A ani jsi to na sobě nedala znát, tak se to dělá!"

A tak jsem, vážení, vytrhla svůj první zub. A ani to nebolelo. Aspoň ne mě.

22 komentářů:

  1. Gratuluju! Úplně jsem to prožívala s tebou :D super článek bloncko :)

    OdpovědětVymazat
  2. napínavější než detektivka! :D hodně štěstí s dalším trháním :D:D:D:D

    OdpovědětVymazat
  3. Blonckáááá gratlulujem! Ani som nedýchala... Spomenula som si na prvý odber krvi čo som robila, tiež som mala tep ako kolibrík a celé čelo orosené. Som na teba strašne strašne pyšná :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Díky díky, nevim jestli jsem tvůj odběr krve komentovala, ale taky jsem se strašně dobře bavila :D

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Už se těšim na tvoje články, Dentisto! :)

      Vymazat
  5. jeeeej gratuluju :D jinak souhlasím, že některý věci spojený s módou ve zdravotnictví moc dořešený nejsou :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chtělo by to nějakou značku zdravotnickejch pomůcek, co myslí i na něžnější pohlaví a jejich módní problémy..... :D :D

      Vymazat
  6. To se četlo úplně samo, gratuluju za chvilku to bude rutina :))

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj :) Já sice nastupuji příští rok na práva, takže mi medicína nic moc neříká :D ale narazila jsem na tvůj blog a hrozně moc mě baví číst tvoje články! :) Strašně se mi líbí tvůj styl psaní a tak :) Tak ti chci jen popřát hodně štěstí do příštích studijních let :D a ať se ti daří :) Jsi skvělá! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem ráda, že se bavěj i lidi mimo medicínu :) Děkuju za komentář, jsem ráda, když nějaký ,,náhodný kolemjdoucí" po sobě zanechá stopu :)

      Vymazat
    2. Nemáš zač :) A myslim, že z náhodného kolemjdoucího se ze mě stane pravidelná čtenářka! :D :)

      Vymazat
    3. Tim lépe!:) tak snad tě budu uspokojovat i nadále :D

      Vymazat
  8. Gratulujem k zubárskemu odpaneniu ;-) Ten prvý si pamätá asi každý :-) aj ja na tú dvojku vpravo dole nikdy nezabudnem. Tiez som si ho vytrhol na konci druháku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si myslim, že se to jen tak nezapomíná :) Ať se daří :)

      Vymazat
  9. :D :D :D Pobavila jsem se. Se stálým zubem by to už asi tak lehké nebylo, co? Kdy tě to čeká? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Se stálym by to určitě nebylo tak lehký!! :D uvidíme, snad ve třeťáku už to budu sázet jako... jako Baťa cvičky. :D

      Vymazat
  10. Bloncko, můžu se prosím zeptat, jak sis tu praxi v ordinaci našla? Obepisuju pražské ordinace a nikdo nezkušeného studenta zubařiny do ordinace nechce :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jdu nějak do ordinace, tak je to přes známého nebo podobně, zrovna tohle byl můj kamarád.... Jinak je to fakt obtížný, protože jak píšeš, nezkušenýho chce málokdy.. Zkusila bych možná obejít ordinace osobně a působit mile a zapáleně :D

      Vymazat