pátek 10. července 2015

Jakej byl prvák

Nějak na mě padla taková ta prázdninová depkoúnava (teď se ozve Truhlík s tim, že kdybych měla skutečnou depresi, vypadalo by to jinak :P), kdy vás nic nebaví, strašně se nudíte, nemáte co dělat (neb jste přišli během školního roku nejen o všechny koníčky, ale i kamarády) a tak jenom zevlíte na pohovce, necháváte si hřát nohy přes sklo od sluníčka a v troubě se vám peče jakýsi pokus o jídlo. Což taky nevíte, jak dopadne, protože naposled jste vařili puding a bylo to asi před půl rokem.

Nejradši bych si vrazila pár facek. Tak dlouho se těšim na prázdniny, říkám si, co všechno budu dělat, jak si to užiju a co si všechno přečtu, abych už druhej den bloudila po bytě, tentokrát dobrovolně ze sebe dělala zombíka a pouštěla si dokolečka furt tu stejnou sortu písniček. 

Jen tak mimochodem - funguje vám odkaz v levym sloupci na můj ask? DentistaCZ ( a nejen on) mi psal, že mu to nefunguje, ale já si trvám na tom, že mě to přesměruje a fakt netušim, kde by mohla bejt chyba...)

Takže se pokusim aspoň trochu zrekapitulovat, jakej byl prvák, dokud si to pamatuju.
Tak a teď jak začít... 
(Nakonec jsem prostě psala to, co mě zrovna napadlo, takže nebude-li to mít logickou posloupnost, berte to s rezervou) 

Tak začnu asi nejdřív tim nástupem. Myslim, že nejlíp vystihuje moje pocity tahle série gifů:



Takže co vám budu povídat, byl to šok. Přeci jenom přechod ze střední na vejšku neni z těch nejpohodlnějších, obzvlášť v případě, že se jedná o medicínu. Najednou na vás vyvalej spoustu nějakejch cizojazyčnejch sousloví, co zněj jako zaklínadla z Harryho Pottera a vy se snažíte naučit se blbý útvary na lopatce a horní končetině a trvá vám to tejden. U většiny ani nevíte, co to znamená. Nemáte ani šajna o tom, k čemu slouží tuberculum nebo co to je sakra ten somit. 

"Retinaculum flexorum digitorum,
 retinaculum flexorum digitorum, 
retinaculum flexorum digitorum... 
To zní jako nějaký zaklínadlo." 

,,Tak to neopakuj třikrát za sebou!.."

Hrozný je taky přecházení z učeben do učeben, s sebou furt taháte nějaký těžký knížky, kterejm stejně vůbec nerozumíte a všichni na vás koukaj jako na cucáka, kterej ve finále vlastně jste. 

Myslim, že ten stav, kdy si řikáte, že to neni nikdy možný se naučit a připadáte si jako naprostí volové, trvá asi tak měsíc, možná dva. Za tu dobu se jakž takž naučíte se učit, uděláte si v tom aspoň nějaký systém a přijdete na to, že když nenapíšete jeden (dva, tři) testy, že se vlastně houby stane, protože na všechno je pokusů dost.

Zároveň si začnete užívat ten falešný pocit toho, že jste ,,doktoři", neb po chodbách chodíte v plášti, který za vámi ladně vlaje, na sobě má často logo čehosi (Medikbrand nebo dokonce 1.LF!) a na facebook začnete přidávat fotky, kde sedíte za mikroskopama, stojíte před pitevnama a držíte pinzetu se skalpelem a nebo za fantomy, kde na laiky působíte už jako vystudovaný zubař.
Zároveň přestanete mít jakýkoli kontakt se světem a vždy, když vás chce někdy vytáhnout ven, se budete vymnouvat na to, že nemáte čas, že příští tejden píšete z kloubů/svalů končetin/lebky/obecný histologie a nikdo z vašich kamarádů, co budou vegetit na jiných školách, pro vás nebude mít pochopení. 

V ročníku se začnou oběvovat (ale fuj!) objevovat  lidi, který s tim budou chtít skončit. Buď že to nezvládaj, nebo že je to prostě a zkrátka nebaví. 

A jak vidíte, tak postupně během studia ztratíte jakýkoli znalosti základů gramatiky a všeobecný přehled. Zeměpis, dějepis i jenom znalosti z chemie a biologie, které jste pracně před maturitou/přijímačkama dostali do hlavy, se vám jako zázrakem vykouří. 

Ostatním se můžete začít zdát pro běžný život nepoužitelný.
Doporučovala bych založit nějakej kurz, kterej by učil mediky, jak zůstat člověkem. Podle mě by to mělo úspěch. Součástí by mohly být hodiny interakce s okolním laickým světem, lekce vaření a úklidu a workshopy ,,jak pochopit svou matku a okolí". (zdravim, mami :))

Tak třeba například - sice jsem zaregistrovala, že umřel Gross, ale když jsem se jednoho krásného dne dostala k televizi, kde řikali, že to jsou už dva měsíce, nestačila jsem koukat. Myslela jsem totiž, že to byly spíš dva týdny. 

Ale abych nebyla tak negativistická... :)
Okolo Vánoc to začalo bejt lepší. Člověk je opravdu už orientovaný, všude je ta předvánoční atmosféra a vy máte skoro víc starostí s nakoupením všech dárků, než s učením. Času na opravy bylo po Vánocích dost. 

Zimní zkouškový nebylo nijak náročný, zkoušky byly leckdy poměrně lehké (třeba zkouška z latiny, která se, jako jedniná zkouška v prváku, skládala pouze z písemného testu) 

Letní semestr jako takový se mi oproti tomu zimnímu zdál poněkud volnějšího rázu. Shodly jsme se na tom i s několika spolužačkami. 

Je tost možný, že to bylo i tim, že člověk jak pako nechodil na úplně všechny přednášky a měl tak i čas na něco jinýho, než zrovna učení.

(Ale taky se nám jednou na praktiku z chemie stalo, že přišel náš vyučující a ptal se nás, kde jsme v pondělí byli. No všichni jsme koukali jak kdyby jsme spadli z nebes. Nakonec jsme se dovtípili, že je řeč o přednášce z biochemie, kam obvykle chodilo jenom pár nadšenců, ale tentokrát tam z našeho nepočetného ročníku nešel nikdo. Byl to zatim jeden z nejtrapnějších momentů na škole vůbec. :D)

Květen a červen byl hardcore a úplně o něčem jinym než ty zbylý měsíce letního semetru, ale o tom jste se už mohli dočíst tady a tady
V těch měsících jsem taky poznala, jaký to je přesedět si nervus pudendus. No, zajímavý, řeknu vám. :D Schválně si na mě vzpomeňte, až si budete číst o tom, co n. pudendus inervuje a co mě asi tak mohlo brnět. :D 

Zbytek února, březen a duben byly fakt krásný měsíce. To jsem si stačila stahovat série Sexu ve městě a sledovat třeba dva (tři, čtyři) díly denně. Orgánový soustavy (dokud nedošlo na nervíky v jakýkoli podobě) mě fakt bavily a hlavně je to po zimáku, kde se neřeší nic jinýho než hrbolky a díry na kostech s úponama svalů, skutečně osvěžující změna. 

Před Vánocema taky člověk získal přehled o tom, z jakých učebnic a hlavně CO se učit, aby netrávil drahocenný čas nad blbostma, který stejně nikdo nikde nebude požadovat.

Asi v březnu se mi začala stávat zvláštní věc. Lidi se mě začali ptát na radu coby ,,skorozubaře" (hahaha), když je trápily zuby. K mé velké úlevě to byly vždycky věci, se kterými jsem se v knížkách nebo na přednáškách už setkala, a tak jsem jim mohla podat i vzhledem k mému zatím málo pokročilému zubnímu poznání podat vcelku srozumitelnou odpověď. 
A je fajn pak tomu člověku po tejdnu napsat a zjistit, že to, co jste radili, skutečně pomohlo :)

Nejdivnější to bylo asi ve chvíli, kdy jsem se vydala po hotových zkouškách na můj mateřský gympl. Moje bývalá učitelka se mě ptala na něco se zubama a bylo fakt zvláštní si ty role prohodit. Najednou ona neučila mě, ale pokoušela jsem se jí vysvětlit něco já. Člověk si pak ve styku s veřejností uvědomí, že to, jak a co řeší se spolužákama, není použitelný i v normálním životě. Že spoustu věcí z latiny musí překládat, vysvětlovat na jednoduchých příkladech a obecně nepůsobit přechytřele, ačkoli přechytřelí opravdu nejste :D

Během roku se stačíte s lidma z ročníku (jste-li na zubnim) a nebo z kruhu seznámit natolik dobře, že kalby se stanou legendárními. Vřele doporučuju na ně chodit, protože s lidma ze školy se stejně kalí nejlíp :) A to i pokud nejste zrovna slavící typ - vždycky je pro co se napít :) 

A vřele doporučuji si taky vytvořit a udržovat kontakty do vyšších ročníků. Hodí se to nejen pro studium. ;)

Suma sumárum to s odstupem času nebyla až taková hrůza, jak jsem si to představovala. Je to zvládnutelný a když máte

1) pevnou vůli
2) pevnou zadnici :D
3) fungující mozek
4) dostatek kofeinu
5) fajn spolužáky
6) svoje vlastní koníčky

tak je to ve finále pěkně strávenej rok nad tim, co máte rádi. Na střední jsem nejvíc měla ráda biologii - no a medicína je jedna velká biologie, když se to tak vezme. A já nikdy nepřestanu být vděčná za to, že už se nemusím učit dějepis a nebo nedejbože základy společenských věd a z mého pohledu podobný blbosti. Tak si to v prváku co nejvíc užijte, choďte pařit (bez toho to nejde), sportujte, nechcete-li přijít o štíhlou postavu a učte se s pochopením a pastelkama v ruce!

Tak. A co napíšu teď? Nějaký nápady, moje milé čtenářstvo? :)

34 komentářů:

  1. moc se mi líbí tvůj styl psaní, rozhodně v blogování pokračuj!:) Když jsem zhlédla gify, nahlas jsem se musela zasmát :D Skvělý článek.
    Jinak ask v menu mi funguje:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě budu pokračovat :) Dík za přízeň i vyzkoušení odkazu :)

      Vymazat
  2. Odkaz na ask mi dříve nefungoval, teď už ano. :)

    A jinak gratuluji k ukončení prváku, i když si ho zatím očividně moc neužíváš, musí to být fakt úleva - co jsem četla poslední medideník, hlavně příhodu s cottage :D

    A k tomu, jaké chceme články - v anketě jsi přislíbila anatomii, tak myslím, že článek o ní by byl fajn. :) Pak třeba nějak přesněji něco o tom, jak si během roku organizuješ čas a jak se učíš, psala jsi článek o tom, jak ses učila na gymplu, tak by mohlo být něco aktuálnějšího... Z ankety pak možná ještě "Nej... za prvák" a "Statistiky prváku". Jo a také jsi psala, že rozhodně napíšeš Zubařské pitvy a popitevák :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, poslední medideník byl fakt zoufalej :D Anatomii i učení snad nějak zpracuju, snad i ten zbytek :)

      Vymazat
  3. Ahoj, děkujeme za další článek :)
    1. loni jsi tu psala článek na téma jak se učit - ze středoškolského pohledu. Nastaly nějaké aktualizace, jaké studijní techniky používáš teď? (i anatomie i to ostatní)
    2. neprodáváš učebnice do prváku? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě dvěstěkrát se na tu první otázku zeptejme... :D

      Vymazat
    2. Ahoj, jo, já něco takovýho určitě napíšu:)
      Co se týče tý druhý věci... Plánuju se jich zbavit, minimálně celejch olomouckejch skript na histolu, histologickýho atlasu a všech Čiháků :D chceš učebnice po Bloncce, jo? :D

      Vymazat
    3. no, já chtěla spíš nějaké zubařské učebnice :D ještě jsem na burze 1.lf na Fb neviděla, že by to někdo prodával. Ale Čiháky mi půjčí přítel :D I tak díky. Těším se na další články :)

      Vymazat
    4. Se zubařskejma učebnicema se nekšeftuje:D v prváku je třeba jenom Mazánek, kterýho je fajn si nechat... :)

      Vymazat
  4. jo, je to ta samá otázka, ale obecněji položená! :D zajímá mne vše, nejen anatomie... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na to klidně odpovim i dvousetpoprvé :D :))

      Vymazat
  5. Ahoj, :) díky za další super článek :) a co plánuješ na odreagování na prázdniny?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, předevšim odpočívat sportem - vyformovat zas trošku postavu, věnovat se rodině a nejbližším, pracovat, psát články na blog a psát si do deníku:) a kavárničkovat :)))

      Vymazat
  6. Ja bych si Cihaka po Blonce klidne koupila! Takovej slidil jsem, co? :D Jinak dalsi super clanek. Citim se uplne stejne, i kdyz jsem toho nemela tolik jako ty! Mela jsem plany na prazdiny a ted jen cucim doma a delam to, co jsem behem roku nestihala - zkouknuti serialu...:D Kdyz jsem nemohla chodit ven s kamarady, tak si opravdu mysleli, ze se vymlouvam...tak uz me ani nezvou :D to je tak smutny, kdyz clovek si zvykne travit cas porad sam.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Hele i pitomý přijímačky vyčerpaj, fakt :) Tak si zkus vzpomenout, co sis řikala, že budeš dělat, až budeš mít volno a uskutečňuj to :) Seriály plně schvaluju :D Na co koukáš?
      Jo, člověk se stane samotářem. A navíc není schopen se bavit o ničem jinym než o škole :D

      Vymazat
  7. Gratuluju k úspěšnému přežití prváku :) sice nestuduji medicínu ani zubárnu, ale matematika taky není tak lehká, tak aspoň trochu chápu jak se cítíš... Taky jsem měla spoustu plánů, ale pořádně nic nedělám :( Můj zadek je v katastrofálním stavu, celou dobu jsem se učila na posteli :D
    S tím nepochopením od ostatních přátel se setkávám taky... Teď už jich moc nemám, ale opravdu mě ubíjí vysvětlovat pořád dokola, že nemám čas, protože se učím na zkoušku a 2 hodiny denně učení nestačí... Kamarádka (a zároveň spolubydlící) měla hotovo týden před koncem května, kdy já jsem teprv začínala. Šíleně demotivující...
    Hodně štěstí při regeneraci, relaxu a užij si prázdniny jak nejlépe můžeš :)
    Měj se, P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu, že matika neni lehká, s radostí uvěřim. Nesnášim jí už od pátý třídy a i jednoduchý věci si počítám na kalkulačce. Díky bohu za telefony :D
      Jo, o demotivaci vim svoje. Bydlela jsem se dvěma architektkama, co dělaly velký nic. A já ve dvě ráno nad Čihákem brečela, zatímco ony už od deseti spaly :D

      Vymazat
  8. Cítim se úplně stejně. :D Během zkouškovýho jsem měla spoustu plánů a nápadů na léto, teď je po zkouškovým a já sedim, koukam z okna a posloucham pořád dokola furt ty samý písničky. Dneska už jsem dokonce dospěla do takovýho zoufalství, že jsem si stáhla otázky z biochemie na zkoušku ve druháku v zimáku (když jsem je ovšem otevřela a přečetla si první, radši jsem to zase zavřela a dala odstranit :D ). Měli by na medicíně udělat volitelný předmět "jak naložit se svým životem, když už máte prázdniny" :D. Jinak gratuluju ke zvládnutí prváku, zubařská kolegyně z Prahy :)

    Zubařka z Plzně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá kolegyňko, mluvíš mi z duše :D Jaký byl prvák u vás? Koukám, že jsi evidentně na živu, takže se přežít zřejmě dal.. :D
      S biochemií radši nehazarduju, mohlo by to skončit nemile. Místo toho se věnuju studiu jazyků. Ale i to mi jde jako psovi pastva :D

      Vymazat
    2. Přežít se dal, ale nějakou stopu na zdraví to určitě zanechalo. :D Úplně jsem s Tebou soucítila, když jsem četla historku s cottage sýrem.. Já třeba takhle jednou během učení vzala sluchátka, jakože si udělam chvíli hudební pauzu a uslyšim zase aspoň jiný hlas než svůj, co pořád opakuje ty latinský zaklínadla Harryho Pottera. Po chvíli blbýho civění na svůj odraz v okně za zvuku hudby jsem začala jakoby tancovat rukama. :D A aby to vypadalo ještě zoufaleji než zoufale, tak jsem se tomu "tancování rukou", co jsem viděla v odrazu, začala smát. :D Naštěstí ten můj zoufalý pokus o pohyb po nevim kolika dnech učení nikdo neviděl. :D

      Učení jazyků je aspoň ku prospěchu. Jazyky upotřebíš myslim si víc než celou biochemii. :D A navíc už jen to, že jsi se odhodlala ke studiu!! (U mě teď slovo studium vyvolává už skoro anafylaktický šok :D )

      Ale přesně jak píšeš v článku, kolegyně, stálo to celý za to. :)

      Vymazat
    3. To jsem ráda, že jsem nemagořila jediná :D tanec rukama znám... :D Užívej prázdniny! ;)

      Vymazat
    4. Určitě magořilo víc zubařů a mediků, jen se to bojí napsat nebo říct nahlas. :D Děkuju, taky užívej prázdniny :)

      Vymazat
  9. Ahoj nemáš nějakou spolužačku, která by měla přítele i z jiného oboru než z oboru medicíny? Funguje jim to? :) děkuji T. ( tento dotaz je ,bohužel, mimo téma...nemám FB a na ask mi to nepříjme dotaz)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, jasně že mám :) Funguje jim to skvěle, ale ona se musí o hodně víc učit než on, no. Ale při tolerantním partnerovi to není problém :)

      Vymazat
  10. Ahoj, příští rok mě čeká maturita a po ní bych rád šel studovat zubní lékařství. Po dnešní unavující brigádě jsem si jen tak hledal nějakého studenta, který se dělí o své zkušenosti ze studií a narazil jsem na tebe. Musím říct, že píšeš opravdu skvěle a člověk se i pobaví... viz nervus pudendus :DD Určitě budu blog navštěvovat i nadále a vstřebávat tvoje zkušenosti. Jen jsem se tě chtěl zeptat, jestli se k vám dostalo hodně lidí na průměr a nebo je většina přijata na základě složení přijímací zkoušky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, to jsem moc ráda, takový ohlasy mě vžycky strašně potěšej! :) Na přípravu na přijímačky držim palce, je to vcelku boj, ale rozhodně ne nezvládnutelnej :) Na jakou fakultu bys rád?
      S těma lidma je to asi půl na půl, možná maj lehce navrch přijmutí přes přijímačky :)

      Vymazat
    2. Děkuji za odpověď. Rád bych se dostal na Zubní lékařství do Olomouce. Abych byl upřimný, chtěl bych se přijímačkám vyhnout. :D Už do prváku na gymplu jsem šel s tím, že bych byl rád přijat na průměr. Zatím se mi to daří na výbornou, takže jestli nepokazím 1. pololetí ve 4. roč. a zdárně odmaturuji, měl bych mít šanci... Jinak skládám poklonu před tvou přípravou na přijímačky.

      Vymazat
    3. Tak snad ti to vyjde, vyhnout se přijímačkám by bylo vskutku asi příjemnější než se po maturitě mordovat s chemií, fyzikou a bio :D
      Kdyžtak můžeš kontaktovat mého skvělého kolegu DentistuCZ, o fakultě ti toho určitě poví víc :)

      Vymazat
  11. Ahoj mila bloncko :) jsem pravidelna navstevnice tveho blogu (uchazecka o medinu) nedavno se mi stala takova mensi prihoda, prijimacky delam pristi rok (pro akadem.rok16/17) a tak jsem se rozhodla ze s pripravou zacnu uz ted o prazdninach, protoze medicina je zkratka muj sen, poridila jsem si tedy modelove otazky z roku 2011 na 1.Lf uk, po jejich prolistovani a usilovne snaze odpovedet na otazky, z cehoz se mi spravne podarilo odpovedet prumerne na jednu ze 40 otazek jsem propadla takove panice, ze se od te doby nemuzu dokopat k tomu abych modelovky jeste otevrela :( tak se ptam bylo i tvoje prvni setkani s modelovkami takove ? Z potrebne trojice predmetu jsem mela vzdy jednicky a dvojky, ch bi budu maturovat,ale ve fyzice dost plavu, myslis ze kdyz se budu od zari poctive ucit dve hodiny denne prijimacky zvladnu ? :( krome 1.lf se jeste budu hlasit do olomouce a brna, protoze jsem olomoucacka. Drive pry byly prijimacky na prvni lekarskou jen z modelovek, ale uz to tak neni a nebude, nemas tuseni z ceho se tedy jeste dobre pripravit na 1.lf? Dekuji za odpoved

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Porid si radeji ty nejaktualnejsi modelovky ;), z tech se tam vyskytuji nejake otazky, z tech starych pry ne.

      Vymazat
    2. Ahoj, já jsem si kupovala modelovky taky před čtvrťákem a měla jsem stejný problém. Nejdřiv jsem panikařila, ale postupem času to bylo lepší - hodně věcí jsme brali ve škole až ve čtvrťáku (hlavně z chemie) a zároveň jsem se začala pořádně učit na maturitu, takže ty modelovky se pak zdály lehčí a lehčí. Ale i tak jsem nad tím strávila dost času. :-)

      Vymazat
    3. Anonyme 1: Moje první setkání s modelovkama vypadalo úplně stejně. Vzala jsem to do ruky o prázdninách, pokoušela jsem se odpovědět na pár otázek (těch základních) z fyziky a po marný půl hodině jsem to vzdala s tim, že to nedávám a že to nemá cenu. Pak jsem se v září rozhodla znova, že do toho půjdu, ale po dvou hodinách jsem to zavřela s tim, že 16 otázek denně (tak, aby mi to vycházelo do přijímaček) je až moc :D :D Přijímačky zvládneš, je to sice těžký, ale ne nereálný, takže s chutí do toho! :)
      S knížkama moc nepomůžu, nemám už moc přehled :(
      Držim palce!

      Vymazat
    4. Moc děkuju za odpověď :) Píšu ze svého účtu abych už nebyla anonym :D. Právě jsem dočetla knihu Konec prokrastinace, kterou jsi zmiňovala v článku o tvé přípravě na přijímačky a plánuju, že to co jsem se v ní dočetla budu uplatňovat při projíždění modelovek a k celkové přípravě a snad si z toho do konce podzimu vytvořím návyk :D.
      Ještě ti musím pochváli tvůj blog, od té doby co jsem na něho narazila ho čtu pravidelně. :) Je to super motivační a pozitvní čtení.

      Vymazat